5 příznaků, že už nejste hardcore
Článek prosím berte s nadsázkou, jde jen o odlehčení ať tu nemáme pořád jen nudné informace dokola. Ale známe to snad každý... na začátku si myslíme, jak trénujeme tvrdě a jak jsme hardcore a ostatní to vlastně flákají. Prakticky taháme strašné rance, benchujeme neuvěřitelnou váhu a dřepujeme jako Ronnie Coleman. Ale co když zestárneme a pak najednou sledujeme některé příznaky toho, že už to tak vlastně není? Nebo nám to dokonce dá najevo okolí?
Tak se jdeme kouknout na to co vám může naznačit, že už to s váma jde z kopce.
Ukončíte trénink při náznaku zranění - Představte si tuto situaci - jdete na trénink a čeká vás těžký trénink vršku těla. Programing máte naprosto v pořádku, regeneraci, vše progresuje jak má. Odcvičíte si svoje hlavní cviky benchpress, floor press a třeba tlaky nad hlavu s jednoručkami, vše se odvíjí krásně. Pak jdete na doplňky a najednou se všechno otočí proti vám. Cvičíte teda stahování kladky na triceps a najednou od nikud kde se vzala tu se vzala bolest lokte. S dalšími sériemi se bolest stupňuje. Budete pokračovat v trénink nebo toho pro dnešek necháte a počkáte si až se triceps zregeneruje? Každý kdo je hardcore pokračuje dál. Ale přijde čas kdy už radši jdete domů, už nejste hardcore!
Vynecháte trénink, když se "necítíte" dobře - Tady není prakticky co řešit. Neexistuje omluva, proto abyste vynechali trénink, pokud jste hardcore. Vemte si příklad z Arnolda Schwarzeneggera, ten nepřijel i na pohřeb svého otce, jelikož se připravoval na Mr. Olympia - tomu se říká hardcore. Takže pokud vynecháte trénink ( z jakéhokoliv důvodu) - nejste hardcore!
Místo poslouchání metalu při tréninku, jste přesedlali na pop nebo nějaké "vzdělávající" podcasty - Další jednoznačná věc, posloucháním tvrdé hudby se instantně zvyšuje výkon o 5 - 10%. Kdežto při poslouchání podcastu toho moc nenazvedáte - rozhodně nejste už hardcore!
Začali jste se zaměřovat více na budování svalů na pláž, stala se z vás pumpička - Koukáte na svůj programing a vidíte, že je dnes v plánu druhý nebo dokonce třetí trénink spodní části těla. Ale vám se nechce zase nakládat osa na záda a na ní těžká váha, se kterou byste měli ještě ke všemu dřepovat. Takže přijdete do posilovny a místo toho vezmete do ruky EZ osu a pumpujete si bicáky, pak ještě napumpujete předloktí, ramena a samozřejmě nic těžkého, jdete si jen pro pump. Vyměnili jste tak trénink nohou (základ na kterém vše stojí), za pumpu rukou a ramen - toto rozhodně není hardcore!
Vyměnili jste klasický mrtvý tah za trap-bar - Ne z důvodu, že byste tahali na trap-bar mnohem více kil (i když malý rozdíl tam asi bude) nebo, že by vám ten styl více seděl. Ale z důvodu, že už jste nemohli vydržet věčně odřené holeně do krve, někdy i do masa. Už nejste hardcore!
Jak jsem řekl na začátku jde o srandu a každý by si měl vybrat jak chce cvičit sám, nemůžeme mít všichni stejné tréninkové plány, jelikož to by většinu nebavilo - ať už jde o atletiku, silový trojboj, kulturistiku nebo třeba běhání - dělejte to co vás baví a je jedno jestli to bude hardcore nebo nebude. každopádně se snažte posouvat se s každým tréninkem dál a trénovat tvrději než trénink před tím.