top of page

SVĚTELNÁ VÝŽIVA - kdy a jakému světlu se vystavovat?

Světlo, energie, která nás doprovází po celou dobu naší evoluce. Slunce, jako jeho hlavní a přirozený zdroj, tu bylo daleko před námi a zcela jistě zde bude ještě dlouho po nás. Přestože nad tím běžně nepřemýšlíme a světlo vnímáme jako přirozenou součást každodenního života, je skoro až fascinující, jaké účinky a dopady může mít na naše zdraví. Jeho působení může být léčebné, terapeutické, ale také může i uškodit.

Proč je důležité jakému světlu se vystavujeme? Nejprve si pojďme říct, co to vlastně světlo je.

Světlo je elektromagnetické záření, které si můžete představit jako energii, která putuje prostorem se specifickou frekvencí a vlnovou délkou. Vlnové délky měříme v nanometrech. Čím kratší vlnová délka je, tím větší má světlo energii. Čím delší vlnová délka, tím hlouběji dokáže proniknout do lidské tkáně. Nejkratší vlnové délky má Ultrafialové světlo a nejdelší Infračervené. Celé barevné spektrum zahrnuje světlo, které je viditelné lidským okem (modrá, červená, atd.), jeho větší část ale tvoří světlo, které je pro nás pouhým okem neviditelné (infračervená, ultrafialová).

BAREVNÁ SPEKTRA A JEJICH PŘÍNOSY Různé barvy a délky světla, včetně těch neviditelných, na nás působí rozdílným způsobem a jsou používány pro různé terapeutické účely.

Ultrafialová (UV) – 100nm – 400nm Část UV záření odfiltruje v atmosféře ozonová vrstva, takže 90% ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch tvoří záření UVA, které je považováno za bezpečné a zbylých 10% tvoří záření UVB. Toto světlo máme spojeno zejména s hnědnutím kůže, tedy opalováním. Přestože se o něm často mluví jako o škodlivém a doporučuje se před ním ochrana v podobě brýlí a krémů, UV záření má také pozitivní účinky, jako třeba podpora tvorby vitamínu D.

Fialová – 380nm – 430nm Zde se již bavíme o spektru, které je okem viditelné. Je to barva uklidňující a vhodná k relaxaci. Léčebně se používá hlavně v péči o pleť, konktrétně pomáhá například při léčbě akné. Modrá – 430nm – 520nm Jistě víte, že modré světlo je hodně probírané hlavně pro jeho negativní vliv na zdraví. K tomu se dostaneme ale až později. Má také nespočet pozitivních účinků. Například rozšiřuje cévy a působí protizánětlivě, regeneruje svaly, klouby a kůži. Také podporuje kreativitu, tlumí bolest a potlačuje chuť k jídlu.

Zelená – 520nm – 565nm Zelené světlo nám evokuje přírodu a navozuje příjemné pocity. Dodává energii, snižuje krevní tlak a pomáhá nám lépe usínat. Čistí organismus, harmonizuje trávení, zmírňuje záněty a podporuje relaxaci a duševní pohodu.

Žlutá – 565nm – 590nm Tato barva především pozitivně naladí, vyvolává radost a pohodu, proto se také často používá při léčbě deprese. Podporuje detoxikační činnost, je vhodná k léčbě ekzémů a napomáhá zpomalovat stárnutí kůže. Oranžová – 590nm – 625nm Tato barva je jednoznačně nejoptimističtější a pomáhá tak při boji proti depresi a smutku. Dodává chuť k jídlu, zvyšuje aktivitu štítné žlázy a stimuluje regeneraci buněk. Pomáhá také při křečích, podporuje činnost lymfatického systému a působí proti otokům.

Červená – 620nm – 750nm Červená barva umí proniknout až 2,5 cm do kožní tkáně, dokáže rozproudit krevní oběh, ovlivnit činnost srdce, ledvin a svalů. Ulevuje při revmatických potížích, stimuluje buňky a jejich tvorbu energie, zrychluje metabolismus a podporuje tvorbu kolagenu. Infračervená – 750nm – 1000nm Toto záření díky svým dlouhým vlnovým délkám proniká ještě hlouběji do těla, do všech svalů, tkání dokonce i do mozku. Má hojivé a regenerační účinky, vyživuje poškozené tkáně, snižuje hladinu kyseliny mléčné ve svalech a urychluje regeneraci po výkonu. TERAPIE SVĚTLEM

Terapie světlem neboli fototerapie využívá viditelné i neviditelné části spektra k léčebným či terapeutickým účelům jako např. hojení povrchových i hloubkových zranění, poškozených pojivových tkání či ulevení od chronických bolestí. Používají se k tomu zejména infrapanely, světelné sprchy nebo třeba biolampy a UV lampy.

Infrapanely Za posledních několik let jste si mohli v této kategorii všimnout velkého rozmachu. Podobně jako infrasauna i panely využívají kombinaci červeného a blízkého infračerveného světla. Jsou známé především pro jejich účinky na naše zdraví a výkonnost. Působení tohoto světla začalo využívat velké množství profesionálních i rekreačních sportovců, jelikož se během terapie urychluje regenerace svalové tkáně a zvyšuje se buněčná aktivita (tvorba ATP), tedy i výkonnost sportovce. Kombinace těchto dvou vlnových délek také výrazně napomáhá k hojení tkání. Stejně tak napomáhá uzdravovat mitochondrie, naše buněčné elektrárny. Podporuje zdraví pokožky, vlasů a nehtů. Zlepšuje zrak a zpomaluje stárnutí. Biolampy, UV lampy Biolampy využívají nejčastěji polarizované světlo, které se používá při léčbě povrchových zranění či chronických bolestí. Je založeno na principu lomeného světla, které v těle snižuje citlivost nervových zakončení, tedy zmírňuje bolest, má protizánětlivé a biostimulační účinky. Urychluje hojení povrchových jizev, oparů, opruzenin apod. Na druhou stranu UV lampy, také známé pod názvem „horské slunce“, využívají kombinaci UVA a UVB záření, napomáhají sekreci serotoninu, umí se vypořádat s lupénkou a plísněmi, podporují tvorbu vitamínu D a ničí bakterie. Pozor ovšem na staré modely těchto zařízení, které produkovaly až 65% záření UVC, které se k nám přes atmosféru přirozeně vůbec nedostane a je velmi nebezpečné.

KDY SVĚTLO ŠKODÍ?

Problémem dnešní doby je zejména to, že se lidé více uzavírají do kanceláří či pracovních prostor, kde na ně během dne působí umělé světlo, ve kterém převládá modrá a zelená část spektra a často postrádá důležitou červenou složku. Po práci pak člověk třeba ještě dál kouká do monitoru nebo displeje svého PC a telefonu. Ty vyzařují zejména dlouhé délky modrého světla, které je jednak škodlivé pro náš zrak a navíc pokud se mu vystavujeme ve večerních hodinách, narušuje náš cirkadiánní rytmus, tvorbu melatoninu a kvalitu našeho spánku.

Jak z toho ven?

Blokovat, blokovat, blokovat

Pro lidi, kteří pracují s počítačem, existuje několik jednoduchých řešení. Jedním z nich je například použití aplikace, která odfiltruje HEV modrou složku světla, která je pro náš zrak nejvíce škodlivá. K tomu dobře poslouží aplikace jako Flux nebo Iris. Další možností jsou brýle, které blokují specifickou vlnovou délku, většinou bývají mírně nažloutlé až téměř čiré a blokují kolem 10-20% modré.

Večer je pak vhodné zmírnit intenzitu osvětlení, případně volit rovnou spektrum bez modré a zelené složky (existují speciální LED nebo biodynamické žárovky). Dále pak ideálně omezit používání zařízení, které vyzařují intenzivní modré světlo. To by ale znamenalo nedívat se na televizi a nescrollovat instagramy na telefonu. To je ale utopie, že jo? Naštěstí můžete použít opět brýle, které blokují 100% modrého i zeleného světla a věnovat se svojí prokrastinaci u sociálních sítí dál, aniž by vám modré světlo kradlo melatonin a zhoršovalo kvalitu vašeho spánku.


Nutno podotknout, že není třeba být úplně ortodoxní a paranoidně blokovat každý den celý den jakoukoliv modrou. Ta modrá ze slunečního záření je pro nás velmi důležitá a měli bychom se Slunci vystavovat, jak nejvíce to jde. Stejně tak nemusíme panikařit, když se večer před spaním na pár minut vystavíme modrému světlu, když si třeba rozsvítíme v koupelně, opravu se zas tolik nestane.

KDY A JAKÉMU SVĚTLU SE VYSTAVIT PRO MAXIMÁLNÍ VÝTĚŽEK PRO ZDRAVÍ?

Úplně nejlépe uděláte, pokud se budete každý den vystavovat plnému spektru světla ze slunečního záření. Začít můžete hned ráno při východu slunce, což nese velké benefity. V ranním slunečním záření je totiž velký podíl infračerveného spektra, které vám vyplaví serotonin. Nejen že tedy budete mít hned lepší náladu, ale navíc se ráno vyplavený serotonin večer přemění na melatonin. Tedy světlo, které nachytáte hned po ránu, bude mít dopad na kvalitu vašeho spánku.

Během dne je pak dobré najít si vždy alespoň chvilku, kdy z kanceláře či uzavřeného prostoru vyjdete ven a necháte na sebe a hlavně na sítnici dopadat denní světlo. Neblokujte prosím každý paprsek slunečními brýlemi. Sítnice a světlo, které na ní dopadá, hraje důležitou roli v synchronizaci našeho cirkadiánního rytmu. Je proto důležité přirozené denní světlo skrz oko navnímat bez zbytečného filtru.

Pokud je světlá část roku a počasí vám to alespoň trochu dovolí, vystavte se slunečním paprskům co největší plochou vaší kůže. Pokud s tím začnete v chladnějších měsících, jednak se pak budete lépe adaptovat na silnější záření, vaše kůže se opálí postupně a neutrpí takový šok, jako když se poprvé odhalíte až uprostřed června. Také se ale postaráte o pořádnou dávku vitamínu D, kterou zvlášť po zimě vaše tělo potřebuje jako sůl.

K večeru doporučuji sledovat západ slunce, pokud máte tu možnost. Západ slunce a jeho světelné spektrum totiž zahájí sekreci melatoninu, v těle se sníží dopamin a serotonin a vy se dostanete do takového uvolněné stavu, kdy se tělo pomalu a jistě začne připravovat na spánek.

Po západu slunce se pak už vyhněte modré a zelené složce světla, která je v tuto dobu již nepřirozená a narušuje naše biorytmy. V opačném případě tělo dostane signál, že je den a zastaví produkci melatoninu, což je pro náš spánek a cirkadiánní rytmus nežádoucí.



Na závěr použiji můj oblíbený citát od Adama Česlíka. „Člověk je jediný živočišný druh na této planetě chytrý natolik, aby dokázal ovlivnit svoje prostředí, a současně hloupý natolik, aby jej začal měnit.“ Řeč je zejména o „rozsvícení“ noční oblohy pomocí umělého osvětlení a prodloužení dne pro ekonomický růst a zábavu, zatímco naše vlastní zdraví strádá.


189 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page