1. Sladidla? Co to je?
Různá sladidla můžeme běžně najít v našich jídelníčcích.
Jejich cílem je „zchutnění“ pokrmu tím, že má nasládlejší chuť, ale také může přidání sladidla prodloužit trvanlivost produktu.
Řekne-li se sladidlo, většina z nás si vybaví bílý cukr.
Ano, sice je to jedno z nejběžnějších a nejznámějších sladidel, ale existuje i více variant, jakými můžeme náš pokrm osladit.
Sladidla mohou být přírodní, což jsou ta sladidla, která prošla minimální úpravou a ve většině případů jsou z rostlinných zdrojů.
Na druhé straně stojí sladidla umělá, která jsou, logicky, vytvořeny uměle, například tedy
v laboratořích.
V tomto článku se budu věnovat syntetickým sladidlům, jejich výhodám, dále jejich dopadům na naše zdraví, jejich další negativa a na závěr vyberu opět ty „nejvhodnější“ kandidáty, které nejsou až tak škodlivé a které bych doporučila.
2. Umělá sladidla a jejich dopady na zdraví
Vedle přírodních sladidel pocházejíc z čistě přírodních zdrojů stojí na druhé straně sladidla umělá, nebo také syntetická. Ale i s některými umělými sladidly se můžeme setkat přirozeně, v některých potravinách.
Umělá sladidla jsou syntetickou náhradou cukru.
Napodobují sladkou chuť a obvykle jsou i několikanásobně sladší v porovnání s běžnými cukry. Jejich vyšší sladivost umožňuje využívat menší množství oproti cukru, se zachováním podobné sladkosti.
Na rozdíl od sacharidů ale neobsahují téměř žádné kalorie, proto mají velké využití v potravinářském průmyslu, především ke snížení energetického obsahu potravin i nápojů.
Tyto potraviny nebo nápoje pak můžeme najít pod označením „zero“, „light“ „sugar free“ atd.
Syntetická sladidla mají tedy své výhody ale i nevýhody. Jednu z výhod jsem zmínila výše, jsou téměř bez kalorií. Ale také nezvyšují hladinu krevního cukru, nezpůsobují zubní kaz. Při dodržení doporučeného množství jsou vhodnou alternativou k cukru jak pro diabetiky, tak pro lidi, kteří se snaží zhubnout.
Z výhod se zdá, že jsou umělá sladidla snovým produktem, bohužel nic není jen pozitivní.
Negativně můžou tedy ovlivnit naše zdraví. Pokud se překročí doporučené množství, mohou způsobit zažívací problémy, mohou také nepříjemně ovlivňovat střevní mikrobiom, ale také i naše receptory pro sladkou chuť. To může vyústit až k podpoře touhy po doslazovaných produktech.
Syntetická sladidla se podle legislativy řadí mezi přídatné látky, každé sladidlo má tedy svůj číselný E kód, např. tedy:
- E 951 Aspartam
- E 955 Sacharóza
- E 968 Erythritol
Abych trošku zachovala přehlednost, rozdělím je pro začátek do tří skupin – cukerné alkoholy, modifikované přírodní látky a syntetická sladidla. Z každé skupiny uvedu pár příkladů a podrobněji je rozeberu.
2.1. Cukerné alkoholy
Cukerné alkoholy, také polyoly, se řadí mezi syntetická sladidla, jež jsou identická s přírodními. Jedná se o deriváty cukrů, které mají sladkou chuť a jsou široce používány.
Nacházejí se přirozeně v potravinách, jako např. v některém ovoci, sýru a na rozdíl od ostatních skupin, nejsou kompletně bez kalorií. Jejich energetická hodnota se průměrně pohybuje kolem 2,4kcal/g, kromě Erythritolu, ten má 0kcal/g. Jejich kalorická hodnota je nižší než u cukru díky tomu, jak si s nimi poradí naše trávení.
S cukernými alkoholy se můžeme setkat ve žvýkačkách, proteinových tyčinkách, čokoládách atd.
2.1.1. Xylitol
Xylitol se přirozeně vyskytuje v mnoha druzích ovoce a zeleniny. Například maliny, švestky, kukuřice či oves. V Evropě se začal vyrábět ze dřeva bříz. Jeho výroba je složitější než výroba cukru z cukrové třtiny, proto je toto sladidlo dražší.
V EU se můžeme setkat i s označením E967. Jeho sladivost je srovnatelná se sladivostí cukru. V praxi to znamená, že pokud sladíte kafe jednou lžičkou cukru, osladíte ho
v tomto případě jednou lžičkou xylitolu. Nicméně se při metabolismu xylitolu uvolní polovina kalorií oproti sacharóze.
Nemá žádnou pachuť, nepodílí se na vzniku zubního kazu, působí „fresh“ efektem, proto se s ním můžeme potkat např. ve žvýkačkách.
Ve velkém množství má projímavé účinky. Jeho laxativní práh je 50- 90g/den. Zajímavý je také jeho účinek na psy. Příjem u psů způsobuje vyplavení inzulinu, dostaví se i symptomy hypoglykémie.
V potravinách se smí používat jako sladidlo do dezertů, mražených krémů, džemu, marmelád, žvýkaček, pečiva ale můžeme se s ním setkat jen jako se stolním sladidlem.
2.1.2. Erythritol
Stejně jako xylitol se v nízkém množství přirozeně vyskytuje v běžných potravinách jako jsou grepy, broskve, melouny a hřiby. Jako jediný cukerný alkohol se vyrábí přirozeným fermentačním procesem z glukózy z kukuřičného škrobu za pomoci kvasinek.
V EU se můžeme setkat s označením E968. Jeho sladivost je ale v porovnání s klasickým cukrem nižší. Obsahuje přibližně 0,7 násobek sladivosti sacharózy. Jeho sladivost jde ale zvýšit, když se zkombinuje se sladidlem jiným.
Stejně jako xylitol má „chladivý“ efekt při rozpuštění. Na rozdíl od ostatních polyolů je bezkalorický. Nemetabolizuje se a je vyloučen v nezměněné formě močí, z tohoto důvodu má i vyšší laxativní práh. Ten se v tomto případě 125g/den.
Erythritol je možné používat jako sladidlo do potravin v nezbytném množství. Využití má stejné jako Xylitol.
2.2. Modifikované přírodní látky
Do této skupiny patří látky, které jsou získané z přírodních látek nebo jsou vyrobeny synteticky (ale jsou chemicky identické s látkou z přírodního zdroje), avšak jejich molekula je vhodnou chemickou reakcí pozměněna.
2.2.1. Aspartam
Aspartam byl objeven roku 1965 chemikem Jamesem Schlatterem. Ten si při hledání léku na žaludeční vředy všiml sladké chuti aspartamu po olíznutí prstu, když obracel stránku knihy.
Od té doby zažil obrovský rozmach, můžeme ho najít ve většina dietních nápojích, ale také ve výrobcích se sníženým obsahem cukru.
Aspartam je přibližně 200x sladší než
klasický cukr. Obsahuje přibližně 4
kcal/g, ale díky jeho vysoké sladivosti je
potřeba jen malé množství k dosažení
požadované sladké chuti. Díky tomu je výsledný produkt téměř bez kalorií.
Aspartam se skládá ze dvou AMK, fenylalaninu a kyseliny asparagové. Proto si lidé s fenylketonurií musí dávat na produkty obsahující aspartam pozor.
V roce 2005 vyšla studie, která zjistila výskyt leukémie a lymfomů u laboratorních potkanů, kteří přijímali dávky aspartamu. Je pravděpodobné, že díky této studii se můžeme setkat s názory, že je aspartam karcinogenní. Ze studie ale zjistíme, že potkanům byly podávány extrémně vysoké dávky. Abychom dosáhli stejného množství aspartamu, které jim bylo podáváno, museli bychom každý den vypít přes 2000 plechovek slazené aspartamem. A také bude patrný rozdíl v zpracovávání aspartamu u člověka a potkana. Výsledky zvířecích studií v tomto případě tedy nejsou na člověka přenositelné.
Přípustná denní dávka je 0-40mg/kg hmotnosti.
2.2.2. Sukralóza
Sukralóza patří mezi nejsladší umělá sladidla, je asi 600x sladší než běžný cukr. S tímto sladidlem se můžeme setkat u většiny evropských fitness doplňků.
Jedním z jejich benefitů je to, že
dokáže projít trávicím traktem
v nezměněné podobě. To vyvrací
mýtus, že je sukralóza zdrojem chlóru,
tudíž by pro nás sukralóza byla
toxická. Ona se ale při průchodu
naším tělem nijak nemetabolizuje.
Mezi další benefit patří to, že je termostabilní. Proto se může použít i při pečení nebo jiných tepelných úpravách.
Sukralóza se prodává pod značením Splenda, v EU ji můžeme na obalech výrobků najít také pod zkratkou E955. Přípustná denní dávka je 0-15mg/kg TH.
Obecně je tedy považována za bezpečné sladidlo. Při schvalování sukralózy bylo vyhodnoceno více než 100 studií, na lidech i zvířatech a nebylo nalezeno žádné toxické, karcinogenní nebo neurologické působení.
V poslední době se můžeme setkat ale i s názory, že může mít negativní vliv na nás střevní mikrobiom. K závěru je ale potřeba více studií na lidech.
2.3. Syntetická sladidla
2.3.1. Cyklamát
Sladká chuť cyklamátu byla objevena náhodou, při hledání léku proti horečce. Je jedním z nejstarších sladidel a oproti ostatním sladidlům je „jen“ 40x sladší než cukr.
Na první pohled vypadá „neškodně“, ale jakmile se dostane do střev, může se u nějakých osob v těle metabolizovat na toxický cyklohexylamin.
Kromě tohoto „možného“ negativa
proběhlo pár dalších výzkumů. Jedním konkrétním byl výzkum na myších, z něhož vyplynul nález zvýšeného rizika rakoviny močového měchýře. Z tohoto důvodu je zakázáno jeho užívání v USA. Ve více než 130 zemích se ale stále cyklamát používá.
Obecně jde tedy o jedno z nejproblematičtějších umělých sladidel a radši bych se mu vyhýbala obloukem.
Přípustná denní dávka tohoto sladidla je 0-11mg/kg TH.
2.3.2. Acesulfam K
Acesulfam-K byl objeven roku 1967. Je přibližně 200x sladší než cukr. Písmeno K v jeho názvu představuje draslík, který obsahuje.
V EU ho můžeme najít také pod označením E950.
Je poměrně tepelně stabilní, proto je vhodný i k tepelné úpravě. Pro člověka není stravitelný, proto neobsahuje žádné kalorie. Navíc bylo i prokázáno, že nezpůsobuje zubní kaz.
Jeho chuť je ale mírně nahořklá, proto se kombinuje s jinými sladidly, které tuto chuť „zamaskují“. Dost často se můžeme setkat s kombinací
s aspartamem.
Přípustná denní dávka je 0-15mg/kg TH
3. Závěr
Umělá sladidla byla, jsou a určitě budou nadále kontroverzním tématem. Někteří lidi si budou stát za jejich používáním, někteří budou tvrdě proti jejich používání.
Stále i v tomto případě dle mého názoru může platit, že pokud se budou tato sladidla používat s rozumem, neudělají žádný „bordel“.
Možná se konečně brzy dočkáme dalších studií na toto téma, které konečně přinese finální rozsudek.
Z mého pohledu bych brala jako „nejvhodnější“ umělá sladidla sukralózu a erythritol.
Nejspíše z toho důvodu, že obě sladidla projdou tělem
v nezměněné podobě. Také díky tomu, že nejsou tolik závadné a zároveň jsou jedny z nejvíce prozkoumaných.
4. Zdroje
https://www.svetfitness.cz/clanek/umela-sladidla/
https://galenus.cz/clanky/vyziva/aditiva-sladidla https://www.cukrovka.cz/synteticka-sladidla-identicka-s-prirodnimi https://img.vivantis.net/photos/z/_orig/05/xylitol-250-g_1413134420170515150446.jpg https://www.namaximum.cz/media/2019/10/1/4/erythritol-1388-size-frontend-large-v- 2.jpg
https://fitclan.sk/strava/umele-a-nahradne-sladidla-1-stevia-je-niekde-zakazana-a- alkoholove-cukry-osladia-zivot-bez-opice-no-zdravo/ https://www.institutmodernivyzivy.cz/jsou-umela-sladidla-nebezpecna/